Předmluva
«Potvrzujeme, že církev více než posláním je sama posláním. «Jako Otec poslal mne, tak já posílám vás» (J 20,21): církev přijímá své vlastní poslání od Krista, který je poslán Otcem. Podporována a vedena Duchem svatým hlásá a svědčí o evangeliu těm, kdo ho neznají nebo nepřijímají, s preferenční volbou pro chudé, která má kořeny v Ježíšově poslání. Tím přispívá k příchodu Božího království, jehož je «semenem a počátkem» (srov. LG 5)» (Souhrnná zpráva z prvního zasedání XVI. řádného generálního shromáždění biskupské synody [RoS], 8a). Růst jako synodální církev je konkrétním způsobem, jak na tuto výzvu a poslání odpovědět, každý z nás a všichni společně. Bratři a sestry, kteří se účastnili synodálních setkání, a zejména účastníci prvního zasedání, měli konkrétní zkušenost s jednotou a pluralitou církve. I v době, jako je ta naše, poznamenané rostoucí nerovností, trpkou polarizací a neustálou explozí konfliktů, je církev v Kristu znamením a nástrojem sjednocení s Bohem a jednoty mezi lidmi a je povolána být stále viditelnější. Nasloucháním Duchu svatému, přijímáním svědectví Písma a zkoumáním znamení doby ve víře může harmonizovat rozdíly jako výraz nevyčerpatelného bohatství Kristova tajemství. Zkušenost synody jako praxe jednoty v rozmanitosti proto představuje prorocké slovo adresované světu, který se snaží uvěřit, že mír a harmonie jsou možné.
Tento text je k dispozici také v TRADIČNÍ ČÍNŠTINA, ČÍNSKY ZJEDNODUŠENÉ, FRA, ITA, ESP a POR.